Při vyklízení bytu po dědečkovi jsme našli starý dětský kufřík. Byl v žalostném stavu a koledoval si o vyhození. Měl posloužit pouze pro převoz drobností domů a jeho osudem se měl stát sídlištní kontejner na odpadky. Čím více jsem si ho prohlížela, tím ošklivější mi připadal, ale zároveň mi cosi říkalo, že jeho čas odejít na věčnost ještě nenastal. A tak jsem se po dlouhém přemlouvání sebe sama přeci jen pustila do jeho vylepšení.
