Fotografie na puvodni.ceskykutil.cz - stránka 3463

Skleník lze postavit buď na zděnou podezdívku nebo na základnu z pozinkovaného plechu. Ke skleníku je možné dokoupit řadu příslušenství - regály, automatické otvírače k okénkům, okapové sady, teploměry, vlhkoměry, zavlažovací zařízení, el. vytápění půdy.

Právě na skleníky jsou polykarbonátové desky velmi vhodné. Jsou odolné vůči tepelným výkyvům, mají dobré izolační vlastnosti, dlouhou životnost, nevyžadují téměř žádnou údržbu a mají i dobrou cenu.

Výhodou polykarbonátu je, že je houževnatější než sklo. Použije-li se na něj UV filtr, předměty pod ním neblednou. Snadno se opracovává a tvaruje a dobře se z něho smývají grafitti.

Polykarbonát pomalu a jistě proniká do našeho života a velmi nám ho usnadňuje díky skvělým vlastnostem. Je odolný, stálý, houževnatý a má výborné tepelné i izolační vlastnosti.

Po vyčištění podkladu provedeme celkovou důkladnou penetraci za pomoci penetračního a zpevňovacího nátěru, případné díry je nutné vyspravit.

Nejprve je třeba pečlivého očištění podkladu, na něj se bude nanášet penetrace a poté lepidlo a dlaždice.

Po nakladení a stabilizaci dlaždic zachovejte 12 až 48 hodinovou přestávku pro uzrání lepicího tmelu. Teprve poté je možno spárovat.

Do naneseného lepicího tmelu se vtlačí velkoplošné dlaždice, dokonale se vytlačí přebytečný vzduch a dlaždice se stabilizuje poklepem plastové nebo pryžové paličky.

Lepicí tmely se po rozmíchání s vodou nanášejí pomocí zubových ocelových hladítek s vyššími velikostmi zubů – vzhledem k formátu a velikosti dlaždice.

Výhodou velkoformátové dlažby je snadná údržba, díky minimálním spárám a zabroušeným hranám dlaždic. Pokládka takové dlažby je náročnější na vyrovnání základního povrchu, ale také na kvalitu použitých lepidel, penetračních přípravků a spárovací hmoty.

Pokládka velkoformátové dlažby je velkým trendem současnosti. Hlavní výhodou takového typu pokládky je výsledná velká plocha s minimálními spárami na celé ploše.

Zubová stěrka zajistí rovnoměrné rozetření lepidla po celé ploše podkladu bez zbytečně silné vrstvy. Velikost zubů stěrky závisí na velikosti dlaždic.

Pokud se chystáme pokládat dlažbu v celé místnosti, je nejlepší začínat lepením obkladů na stěny. Nejlepší je oboustranné nanášení zubovou stěrkou.

Řezání probíhá stejně jako u dlaždic malých formátů, tedy řezačkou k tomu určenou. Po řezání se doporučuje oříznutou hranu ohladit brusným špalkem.

Pokládka velkoformátových dlaždic s hranou o velikosti 60 cm a více si vyžaduje preciznost a naprostou přesnost. Každá i sebemenší odchylka se promítne výrazně do celkového pohledu.

Lepicí tmel natahujeme zubovou stěrkou jedním směrem, a to od hrany předpokládané pokládky dlažby. Šířka spár by neměla být menší než 2 mm.

Platnou zásadou při kladení dlaždic větších formátů je vytvoření kontaktní vrstvy lepicím tmelem na rubové straně dlažby.

Pružné dilatační spáry provádíme až po vyspárování, kde do vyčištěných spár vkládáme pro jejich správnou funkci separační provazec a následně v interiéru silikon a v exteriéru polyuretan.

Spárovat je možné až po vyzrání lepidla, minimálně po 2 dnech od nalepení obkládaček, u slinutých nenasákavých obkladů a dlažeb po 3‑4 dnech, u nesavých podkladů po 5‑7 dnech. Pro spárování položené keramiky použijeme flexibilní hmotu.

Po umytí nechejte krytinu beze zbytku zaschnout. Je důležité používat neustále čistou vodu, jinak na dlažbě zůstanou mapy.